Folklor

Vinařská obec Němčičky se nachází v jižní části hanáckého Slovácka, jedné z národopisných podoblastí Moravského Slovácka .
Vinné sklepy na Slovácku jsou typické svými bílými fasádami s modrou podrovnávkou. Podobně jako u obydlí se i ve vchodu lisoven – „presúzů" nacházelo "žudro", často dochované do dnešních dní. Mnohé lisovny ohromují svými mohutnými trámovými stropy
a ve sklepech s dřevěnými bečkami, cihlovou nebo jinak zpevněnou podlahou čeká na návštěvníky lahodný vinný mok.

V současnosti se lidé na hanáckém Slovácku oblékají o svátečních chvílích do pompézních lidových krojů, které se vyznačují přebujelou pestrostí výšivek a maleb, objemnou siluetou sukní, které se neustále zkracují, a bujarým mašlením všech krojových součástí, což má prezentovat „bohatost kraje“, vlastní „invenci“ nositele, která se často redukuje na kopírování vlivu sousedních národopisných regionů. Starší nositelé kroje oblékají spíše konfekční selský polokroj z období první poloviny dvacátého století, který je sice méně zdobný, ale svou praktičností a funkčností lépe koresponduje s dobou, kdy bylo oblékání kroje každodenní součástí života na moravském venkově. Naštěstí se však i v dnešní době najdou milovníci tradiční lidové kultury hanáckého Slovácka, kteří našli zalíbení v původních písních, tancích a krojích svých předků. Tito nadšenci si pořizují zdejší kroj v podobě, jakou měl ve svém vrcholném období, tedy v letech 1830–1850, a vzdávají tak čest jeho mimořádné řemeslné a tvůrčí (především v případě výšivky) úrovni a neokázalé kráse.

V písních se odráží smutné i radostné chvíle lidského života. Častými motivy jsou láska, válečné události, práce a plody přírody... Tradiční tance na hanáckém Slovácku jsou zachovávány do dnešních dnů, jedná se o slovácký verbuňk, hanáckoslováckou skočnou a starodávný obřadní hodovní tanec - zavádku. K nejstaršímu hudebnímu doprovodu patří gajdošská a hudecká muzika, kterou od konce 18. století začal doprovázet cimbál. Cimbálové muziky byly v druhé polovině 19. století vytěsněny štrajchem a ve 20. století zcela převládla dechová hudba. Dnes se na hanáckém Slovácku uplatňují dechové kapely i cimbálová muzika.

V každé obci hanáckého Slovácka se udržují různé kulturní, folklorní a vinařské slavnosti.
Patří mezi ně krojované hody, vinobraní, vinařské dny, otevřené sklepy, košty vín a pálenek, dožínky, fašaňk, krojové plesy a další. Region má i svůj národopisný festival, nazvaný „Kraj bez stínu“, který je od roku 1976 pořádán v obci Krumvíř.

Pro zpříjemnění Vašeho pobytu v našich vinných sklípcích zajistíme muzikanty i tanečníky v lidových krojích, kteří navodí nefalšovanou folklorní atmosféru v autentickém starodávném slováckém prostředí.

Současnost a historie lidové kultury v regionu